Živý dům
Rady a tipy, kterým zvířatům můžeme pomoci na okenním parapetu, balkoně, fasádě domu, půdě i na střeše
O živém domě
Tato kapitolka je určena těm z nás, kteří žijí v bytech nebo domech bez zahrady. I tady je totiž překvapivě mnoho možností k nalákání nových zvířecích sousedů. Není tedy třeba smutnit, že zahradu nemáme a přitom chceme zvířatům pomoci, nebo dokonce závidět majitelům zahrad. Ale i majitelé zahrad mohou ještě využít nejen zahradu, ale i dům jako další prostor k ubytování těchto milých hostů
Pro přehlednost jsme vše rozčlenili dle jednotlivých částí bytu nebo domu.
Okenní parapet
I jedním malým parapetem můžeme přírodě hodně pomoci. Asi nejjednodušší a nejčastější pomoc je umístění truhlíku s květinami. Ty poskytnou vítanou potravu čmelákům a včelám. Je ovšem dobré volit tuzemské rostlinky atraktivní pro tyto opylovače.
Ale to není vše. Pokud máme okno situované na jih, případně JV, JZ, můžeme umístit na parapet domek pro včelky samotářky. Tyto samotářské včelky uvítají každou bezpečnou dutinku jako místo pro nakladení vajíček. Více o těchto mírumilovných a užitečných včelkách v sekci Včelky samotářky tohoto webu.
Hnízdních dutin v přírodě ubývá. Ptáci proto zoufale hledají každou vhodnou dutinu, kterou potřebují pro vyvedení mláďat. Ty vhodné na domech při jejich opravách a hlavně zateplování mizí a proto je každá náhradní budka nebo umělá dutina velmi potřebná.
Ptačí budku můžeme poměrně snadno připevnit na parapet. Pokud nechceme vrtat do zdi, ani do okna, je možné ji upevnit drátem, který protáhneme dovnitř mezi oknem a rámem okna a připevníme třeba k topení.
V takto instalované ptačí budce poskytneme bezpečný domov pro ptačí páreček a těšíme se pozorováním jejich péče o potomstvo. Při orientaci na jih (JV,JZ) volte ptačí budku pro sýkorky nebo vrabce či polobudku pro řadu dalších ptáků.
Při orientaci na sever a ve vyšších patrech (min. 6 metrů nad zemí) můžete zkusit nalákat rorýse. Z těchto úžasných letců se postupně, díky zateplování domů (hnízdí obvykle ve štěrbinách mezi panely) stávají bezdomovci. Dramaticky jich ubývá a tak každá hnízdí dutina je pro ně velmi potřebná. Rorýsi jsou úžasní letci a jsou věrní svému bydlišti celý život. A tak vlastně každý z nás, kdo má vhodné okno, může mít něco jako svého čápa a v pozdním jaře vyhlížet každoroční návrat svého rorýse z Afriky.
V zimě, kdy je v přírodě nedostatek potravy, můžeme využít parapet i okno k umístění krmítka pro ptáky. To můžeme připevnit stejně jako ptačí budku, nebo využít krmítko, které se přidělává přísavkami rovnou na sklo.
TIP: mnoho ptáků hyne zbytečně při nárazech do prosklených ploch. Přitom řešení existují. Vice ZDE
I sebemenším okně tak může být živo po celý rok.
Balkon
Oproti parapetu zde máme k dispozici větší plochu, takže je i více možností jak pomoci přírodě. Část z nich je shodná s okenním parapetem. I zde můžeme ubytovat domek pro včelky samotářky, umístit krmítko pro ptáky anebo ptačí budky pro různé druhy ptáků. (Více v kapitole Ptáci tohoto webu)
Pokud je balkon alespoň částečně krytý před přímým sluncem můžeme zde umístit také čmelín. Více o čmelácích v sekci Čmeláci tohoto webu.
Na stěnu balkonu, můžeme nainstalovat i malý hmyzí hotel, kde najdou úkryty nejen včelky samotářky, ale také slunéčka, zlatoočky a další, povětšinou velmi užiteční, hmyzáci (více v kapitole Užitečný hmyz).
Balkon tak opravdu nemusí být jen skladiště nepotřebných věcí, šňůra s prádlem a skládací židle, na kterou si párkrát v létě možná i sedneme. Můžeme zde udělat balkonové posezení skoro v divočině. A nebojte, vejde se i ta šňůra na sušení prádla.
Fasáda domu
Fasáda domu, může být, pro někoho možná překvapivě, skvělým prostorem pro živočichy. Třeba pro ptáky je ideálním útočištěm. Jsou zde totiž v bezpečí před predátory jako je kuna, kočka...
V přízemí můžeme fasádu pokrýt popínavými rostlinami. Na severní stranu využijeme břečťan, na ostatní světové strany můžeme využít řadu popínavek. Tato zeleň na fasádě dům chrání dům nejen před teplotními výkyvy, ale poskytuje i bezpečné úkryty pro řadu ptáků a hmyzu. Květy popínavek zaručeně nalákají včely a čmeláky
Od výšky min 1,5m. a výše můžeme na teplejší strany domu umístit ptačí budky. A to jak pro sýkorky, tak třeba i pro vrabce, kterých ve městech dramaticky ubylo.
Na vyšší část fasády domu můžeme nainstalovat také rorýsí budky (ideálně západní a severní orientace stěny). Pod střechu nebo římsu, můžeme umístit hnízda pro jiřičky. Ty mají v dnešní době problém postavit vlastní hnízda na nových omyvatelných fasádách. Hnízda jim zde nedrží a padají, často i s mláďaty. V dnešní zabetonované krajině bojují ve městech také s nedostatkem stavebního materiálu – bláta. Pokud na domě nemáme vhodnou římsu, lze to vyřešit instalací hnízd s horní římsou. Problém s padajícím trusem lze řešit dodatečnou římsou (prknem) které nainstalujeme pod hnízda.
Na vyšších stěnách můžeme instalovat budku pro poštolku i pro jiné dravce.
Ale existují i sousedé, o kterých často nemáme ani tušení – netopýři. Tato noční zvířátka se starají o likvidaci obtížného hmyzu – hlavně komárů, a tak jejich ubytování v náhradní netopýří dutině je velmi rozumný a praktický nápad. Více o netopýrech a netopýřích budkách v sekci "Netopýři" tohoto webu.
Půdní prostor
Na půdách rodinných domů se můžeme potkat s vosími a sršními hnízdy – ta jsou vždy jednoletá. Pokud nejsou v místech, kde nám opravdu vadí, poskytneme přírodě službu, když je zde nerušeně necháme vyhnízdit. Pod sršní hnízdo stačí dát kus igelitu, který zabrání případnému protečení tekutin z hnízda do nižších pater. Na podzim hnízda utichnou, stará matka, dělnice i trubci uhynou a mladé matky se na zimu ukryjí do země pod listí. Pokud nechceme, aby si tihle hmyzáci na jaře znovu postavili na naší půdě nové hnízdo, je pozdní podzim a zima optimální čas k ucpání vletových otvorů, kudy se na půdu vosy a sršní dostávají.
Stejně jako u sršní lze řešit i zachycování trusu netopýrů. Ti vyhledávají půdy pro své letní úkryty. Jak už víme, jsou velmi užiteční a proto je necháme v klidu na půdě žít, pokud je to jen trochu možné. Pozor na uzavření skulin, kterými netopýři létají dovnitř a ven. Snadno můžeme na půdě ukryté netopýry odsoudit k smrti hladem a žízní, protože se uzavřenou škvírou nemohou dostat ven. Více o netopýrech v sekci Netopýři tohoto webu.
TIP: Před případnou půdní vestavbou nebo přestavbou pečlivě prozkoumejme všechny temné škvíry. Netopýří jsou mistři ve schovávání. Pokud nějaké netopýry najdeme, ochránci netopýrů z organizace ČESON nám rádi pomohou najít vhodné řešení, jak stavební záměr realizovat a zároveň neuškodit netopýrům. Stejně tak rádi pomohou i se zbloudilým netopýrem do bytu, pokud nevylétne sám. Kontakt na ČESON najdete ZDE, Rady co dělat, když máme doma netopýra naleznete ZDE
Naopak pokud na půdě netopýry nemáme, nebo jim chceme vylepšit jejich bydlení, můžeme zde nainstalovat netopýří budky. Netopýří trus se poté kumuluje na jednom místě a můžeme ho tak snadno odstraňovat (a dále využít jako skvělé hnojivo na zahradě). Samozřejmě instalovat budku na půdě, kam nemají netopýři přístup je zbytečná práce a je potřeba jim ponechat nebo vytvořit na půdu vhodný přístup (tzv. vletový otvor).
Když máme dům či chatu v blízkosti lesa nebo v sousedství rozsáhlejších křovinatých porostů, kde žijí plši (více o plších v samostatné kapitole tohoto webu), je možné, že se některý z nich zatoulá do lidského obydlí, kde se může zabydlet především pod střechou a na půdě. Plch je živočich s noční aktivitou, dorozumívající se širokou škálou hvizdů až vrčivých zvuků, které zároveň s jeho pobíháním a škrábáním může působit pro člověka nepříjemně až strašidelně. Pokud nemůžeme tyto své sousedy v našem těsném sousedství tolerovat, lze těmto návštěvám zabránit zkrácením větví v okolí střech, po kterých plch na půdu pravděpodobně přelézá, případně utěsněním otvorů ve střeše. Plcha pak odchytíme ve dne, kdy spí, do krabice a přeneseme jej na vhodnější stanoviště. Dávejte si pozor, abyste plcha nechytali za ocásek - umí z něj, v případě ohrožení, stáhnout kůži a následně utéct.
Dalším způsobem šetrného přesunu je instalace plší budky na půdu. Poté, co se do ni plch nastěhuje, můžeme plší budku i s plchem nebo plchy ve dne přenést na klidné místo zahrady, ideálně s listnatými stromy nebo keři.
Střecha
Střechy panelových domů, respektive i některé nástavby výtahoých šachet mohou posloužit pro instalaci netopýřích a rorýsích budek (pozor na ale volný příletový prostor kolem budek a výšku jejich umístění nad střechou při instalaci na šachu – rorýsí budka musí být min. 5 m a pod netopýří budka min 3 m nad střechou. (Na ilustrační fotce tato výška minimální výška není dosažena a velmi pravděpodobně budky nebudou osídleny!).
Lemování vyšších plochých střech lze využít k umístění budek pro poštolky, optimální výška je cca 6 - 8 metrů nad zemí a výše.
Na vyšších nefunkčních komínech je možné uvažovat o instalaci čapího hnízda, pokud se v okolí čápi vyskytují. Na komín je však nutné nainstalovat speciální podložku. Je dobré proto spolupracovat s odborníky z ČSO, kteří vám rádi poradí.
Pod plechovými střechami poměrně často žijí netopýři, a proto i zde platí, že při případné rekonstrukci je potřeba nejprve provést průzkum a při zjištění přítomnosti netopýrů požádat o pomoc odborníky z ČESONu.
Sklep
Záleží na klimatických podmínkách sklepa a lokalitě, ale příhodné sklepy rádi využívají jako úkryt netopýři. K tomu samozřejmě potřebují nějaký vletový prostor a vhodný povrch na zachycení a případně škvíry jako úkryt. Můžeme zde také nainstalovat vhodnou netopýří budku. Ve sklepě někdy zimují i žáby, pokud mají možnost přístupu.
Stodola, kůlna
Dříve tolik běžné vlašťovky využívaly k hnízdění otevřené stodoly, ve kterých hnízdily pod stropem. Dnes aby otevřenou stodolu jeden pohledal a tak vlašťovek ubývá. Přitom stačí udělat v okně, zdi nebo dveřích stodoly otevřený prostor, kterým mohou vlašťovky létat tam a zpět (min. o rozměrech min. 20 x 20 cm ve výšce min.1,5 metru). Umožníme tak vlašťovkám nerušené hnízdění. Problémy s trusem pod hnízdem lze vyřešit snadnou instalací prkna, které pod hnízdem zachycuje trus. I pro vlašťovky můžeme využít umělá hnízda, pokud jim hnízdo v interiéru nejde postavit nebo nedrží.
Na domě nebo v něm je možno ubytovat skoro stejně nových zvířecích sousedů, jako na zahradě. A majitel zahrady může svůj dům využít jako další oázu pro sousedy, kteří si nestěžují, nenadávají a povětšinou méně či více pomáhají.
Být hrdým majitelem čmelínu na balkoně, včelek samotářek v domečku na parapetu, kolonie netopýrů nebo rorýsů v instalované budce či jiřiček v hnízdě pod střešní římsou, je k nezaplacení. Zvířecí nájemníci nemají sice peníze na nájem, ale za to nám ukazují mnoho zajímavého ze svého života a pomáhají okolní přírodě.
Jednou jistě přijde doba, kdy taková pomoc přírodě bude běžná. Někdo s tím začít musí a tak právě my můžeme inspirovat své lidské sousedy, aby i oni nebyli k zvířatům kolem nás neteční a pozvali si tyhle méně obvyklé sousedy zvířecí k sobě blíže.
Zajímavé linky:
široký sortiment ptačích i netopýřích budek pro umístěn na fasádu, parapet i balkon, krmítka na okno, budky na půdy, do sklepů...
Autoři fotografii:
Schwegler, Wildlife World, ČESON, Denis Matthey, Přemysl Tájek, Irena Filipová, Monika Kukalová a další