Živá zahrada
Přírodní zahrada – Živá zahrada,
termíny, které asi nejsou každému úplně jasné. V době, kdy zahrádkářské časopisy plní hlavně články o rostlinách a výrobcích největších inzerentů, se není ani čemu divit.
Původní české rostlinky, přírodní likvidátoři škůdců, květnatá louka nebo přírodní rybníček jsou pro výrobce a prodejce spíše noční můrou. Na tom nevydělají. Naopak na travním osivu, cizokrajných rostlinách a kultivarech, který obvykle nevydrží českou zimu, hlučných sekačkách a chemických hnojivech, která jsou tak neškodná, že jejich obaly jsou plné upozornění o nutnosti používání ochranných brýlích,rukavic a respirátorů a na bazénech, jejich čističkách, vyhřívání a čištění, vydělávají více než slušně.
Tento web je zaměřen na zvířata na zahradě a nemá aspiraci být webem zahradním. Proto zde naleznete jen naše základní rady k vybudování takové zahrady. Není důležité zda jí budeme nazývat přírodní, českou, živou, nebo prostě jen zahradou, kde se dobře žije lidem, zvířatům, ale i rostlinám, které do takové zahrady patří.
Pod článkem ale najdete zajímavé odkazy na zahradní webové stránky s tipy, jak si takovou zahradu plnou života, vůně a chutí pořídit (není to nic složitého, ani drahého) i tip na kamarádku, která právě takové zahrady navrhuje (ani to není nic drahého :-)).
Našich pár rad pro živou zahradu
-
Vyčleňme alespoň malý kus nebo kout zahrady přírodě a nechme jí tam hospodařit. Takový kout se brzy stane oázou divočiny pro vše živé kolem. I děti takové kouty milují mnohem více, než trávník, na kterém je nuda.
-
Nepoužívejme chemické postřiky a hnojiva. Škodí lidem i zvířatům, přestože vás výrobci přesvědčují o opaku. Místo chemie taková zahrada využívá vzájemných vztahů v přírodě. Vše pracuje v rovnováze, jak to tak v přírodě, kde nezasahuje člověk, bývá. Případné přemnožené škůdce brzy zahubí jejich přirození predátoři. Chce to jen trochu trpělivosti.
-
Sázejme jen původní české byliny, keře a stromy, které do naší krajiny patří. Porostou dobře a rychle bez potřeby velké péče.
-
Udělejme na zahradě alespoň malé zahradní jezírko. Voda v zahradě znamená život.
-
Pokud je to možné, ponechme na zahradě stát vzrostlé stromy a alespoň jeden starý uschlý strom. Bývají domovem mnoha užitečných hmyzích obyvatel, ptáků...
-
Nesekejme trávu zbytečně často. Delší tráva poskytne úkryty půdě, která tak rychle nevysychá, ale i skryš mnoha zvířatům.
-
Kompostujme. Kompost je nejen nejlepší přírodní hnojivo a ještě k tomu zdarma, ale ocení ho i třeba slepýši nebo užovky.
-
Na podzim nestříhejme všechny uschlé rostliny. Uschlá stébla poskytuji bezpečné zimní úkryty mnoha druhům hmyzu. Uschlá stébla můžeme odstranit až na jaře.
-
Nepalme trávu a listí. Oblíbené, byť zakázané, jarní vypalování trávy nepřežije mnoho čmeláků a dalšího užitečného hmyzu, který zimuje ukrytý v zemi. Listí můžeme nechat v rohu zahrady, kde jej rádi využijí k úkrytu například ježci.
-
Sázejme takové rostliny, které mají plody užitečné pro nás, ale i pro zvířata. Neplodné kultivary mají sice pěkné květy, ale jinak jsou dokonale sterilní, takže nepřinášejí užitek hmyzu ani ptákům.
-
Rostliny volme tak, aby na zahradě od jara do podzimu něco kvetlo. Zvláště důležité jsou rostliny, které kvetou brzy na jaře, kdy je v přírodě velký nedostatek potravy – například vrba jíva.
-
Na velikosti takové zahrady nezáleží. Může mít několik hektarů, ale i pár metrů v předzahrádce nebo dokonce na balkoně.
Zajímavé linky:
web u kterého by měl začít každý, kdo uvažuje o založení nebo přeměnu zahrady blízké přírody. Najdete tam i spousty dalších zajímavých linků na toto téma
Jana nejen krásně fotí, ale navrhuje i stejně povedené přírodní zahrady
Autoři fotografii:
Petr Dobrý, Jana Nováková